54 - U sešit - Navštívení Páně
Navštívení páně!
(Nechci se rouhat, jen pravdu pravdoucí, pravdivou psát!)
Je chladno, i sedím, lezouc pod duchnu i s botami. Je mi zima, prosím. A co tak ležíc, kdosi klepe. Aj ta medle! Kdo pak by to býti mohl asi?
Byla jest to, byla Jóci Abrahamovičová z O., sestra naše milená! I byla radost veliká velmi z návštěvy milené.
Dopoledne příšla, odpoledne odešla a večer to přijeli oba hoši, kosišťata, vojsko pěší armády půl a šlo se jest do Houštěnovic na pečínkovou vejžírku k Tonkovi.
A tam bylo dobře, tam bylo všeckého, hotová všehochuť! Kovář Tonek, hostitel vlídný, v zápalu pečínkovského pohostinství a v nadšení hostitelském šáhnouce svou mohutnou pravicí pod postel širokou, manželskou, popadl láhev se slováckou „elektrikou,“ nalil si do čaje butylku obšírnou.
Ale avšak nehodo ty zlá! Nebyla to „slivka“ samokřísící, nýbrž voda svěcená, voda „tříkrálová.“
A tak zasvětil hody pečénkovské douškem posvěceným, ale ošklíbal se tůze, neb voda vodou přece jestit, a slivovička elektrikou života.
A pak na to potom se šlo ke Svobodům na zábavu panen kojících.
Na druhý den neděle byla (neříkej, já jsem doma nebyla!), ó byli jsme doma všichni. A tu se pohlédnouc oknem, ejhle! hrnuli k nám, kdo? Znu Jósi Abrahamovičová a synové dva, košiščata, vojsko pěší, armády půl. Květa plus Frantík, cuksfírové dva, každý se třemi kapkami na rameni statném.
To když uzřel oknem návštěvník Franta Šomrda a Fány-dítě, nohy na ramena hodíce, ubíhali skočmo-letmo, krokem bystrým pryč a pryč.
„Pročpak utíkáte lidé boží od nás tak náhle, zanedbávajíc návštěv naši milou přivítati vlídně?“
„To nic pro nás, pane hospodáři milý, překáželi bychom“ A tak se přihrnuli návštěvníci milí a za nimi Svatola a Slávek a ještě několik hostúv rodiny L. Bylo nás tu bylo spolu okolo stolu rodu půl, a ještě o několik kusův více.)
A tak jsme jedli, pili, rozprávěli, dobrou vůli spolu měli, žádný na to nic nedbal čas že prchal, utíkal, až zvonec visutý na věži dvanáctou zacinkal.
Nu, tak to bývá: pobavili jsme se, spolu probrali politiku od Karla Velikého až po Šamalíka a Vykoukala, filosofii od Sokrata po Pepka Soškového (taky filosof, polykal hřebíky), literaturu, atd. Duch lidský je neobsáhlý! A potom vojsko pěší, armády půl, připnouc meč břitký na pás pupeční, čili überršuňk, spěchalo do Huštěnovic na dožírku pečínkovou.
Jóci, máť jejich milá, s námi spolu zůstala a oběda našeho s námi požívala. A odpoledne zase půl rodu besedovalo spolu kolem otcovského stolu. A dítě-dci dopis milostný skládalo mládenci statečnému, v šaramantní uniformě oděnému, v civilu břitkou ocelí, břitvou totiž se ohánějícímu, kterýžto mládenec statečný jí dopis obšírný za jednu sto tisíc vřelých hubiček vážící z Prostějova města poslati ráčil.
-----------------------------------
Dci, sl. F. opět psaníčko růžové obdržela od vojska pěšího z Prostějova města, psaníčko obšírné velmi a těžké, těžké vahou vřelých h. p. a večér v hodinu siesty při zažívání večeře syté a hojné, odpověď skládala sobě. Odpověď psala, vesele ponořená, vůkol ničeho nevnímajíc. Usmívala se tiše, smíchem utajeným a záhadným, jako sfinga mlčící a v dumách před ní vynášel se obraz mládence ztepilého v dvojí sukno oděného, jenž na ni upíral zraky roztoužené s náručí rozepiatou!
Než kdo může věřit slibům dívčím a slovům horoucím? Sliby, chyby! Nevěř, n evěř, slib klamává, hochu milý, důvěřivý! Zde čte tvoje psaní, s vřelou touhou tvojí, hlavu nad ním sklání, v tichém zadumání, večer rande dává s Válkovic Toníčkem, a nevděčnou zradou srdce tvoje zraní. Psaní psala, vzpomínala a pečínku na kastrůlku s chutí velkou pojídala.
Dosti již!
----------------------------------------
Naše dítě roztrpčené, smutné, nářky sobě vede, do výplaty do nesprávné, do výplaty v Agro-bio.
„Tolik hodin zarobených v práci těžké, ve dne v noci měla jsem za celý týden, a vy jste vyplatili méně ještě než těm druhým, které nezasloužily si. Ani tolik jako já? (proč to asi? Snad jen proto, že pan správčí jednou kdysi -, že pan správčí měl je rád?) Taká-li je páni milí spravedlnost agrární? Poctivost se nevyplácí!
----------------------------------------