Obrazy F.N.

Nový lid ročník 1929, č. 12.

Hlasy čtenářů.

Četla jsem, jak některé čtenáře rozčiluje zpráva o šetření. Tedy mohu dát radu z vlastní zkušenosti. Jsme tříčlenná rodina (chlapec16 let). Měli jsme příjem 15 set Kč měsíčně. Ušetřili jsme si vždy 200-250 Kč měsíčně a myslila jsem, že víc ušetřiti není možné. Chybou bylo, že se mnoho peněz vydalo za maso. Teď se poměry změnily a máme příjmu jen 1000 Kč měsíčně a musíme také žít. Sepsala jsem si nový jídelní lístek, který každý týden měním, ale nikdy nesmí převyšovat 150 Kč týdně, spíše mě musí 10-15 Kč zůstat. Teď spotřebuji měsíčně na stravu necelých 600 Kč a každý měsíc 50 Kč musím ušetřit. S počátku jsem s tím nebyla spokojena, až jednou jsem mluvila s vdovou, která má dvě děti a vydělá 70-80 Kč týdně a přitom dobře vypadali. Ptala jsem se jí, jak z těch peněz může žít. Tehdy mě ona řekla svůj jídelní lístek. V něm na příklad k snídani je bramborová polévka, v poledne brambory a zelí. K večeři ohřívaného něco od oběda. Chléb a kávu jen v neděli a maso na polévku také jen v neděli. Od té doby jsem spokojena a myslím si, kdyby mě potkal takový osud jako ji, že bych ho dovedla též snášet.Proto nikdy nenaříkejme a pomysleme si, že jiní jsou na tom ještě hůře a musejí také žít.

Čtenářka z Místku.

x