Obrazy F.N.

14. červenec – sobota. V noci jsem špatně spal a vzpomněl jsem si na své tři obrázky malované do triptychu – dva obrázky se starcem sedícím na židli a jeden s matkou s dítětem. K tomu mne napadla krátká báseň, kterou jsem si v noci poznamenal. Je to tato:

Až také tak usednu,

snad ještě si vzpomenu

co jsem žil,

co mě bolelo, co mě těšilo.

Co teď mě těší a bolí, vím,

vím, že na tom nic nezměním.

Počítat budu každý den,

 překonávat bolest a beznaděj až tam

kdy řeknu, že měl jsem Vás všechny a všechno rád

a pak přestanu dny počítat.....