Obrazy F.N.

Báseň – Němec 1959.

Takové oči jsem uviděl,

jak v studánce v polích zrozené

modř nebe a bělost mráčků se zračí,

já v nich jsem půvab vší země zřel.

Večer s mlhami bloudivými,

sedajícími u jezer, potoků, na lukách,

 s koncertem rozpustilých žab,

letem vážek i rejem jepic v opojení.

Noc s měsícem magickým,

jenž zlato své záře lil

na věže, komíny, stromy,

ztemnělé ulice, tiché domy,

přes mraků neurčitou tvář.

A nejkrásnější zrod dne

za věky co Země se Sluncem kosmem plují,

s vítáním ptactva nesčetného,

s kokrháním kohouta,

s děvčetem u okna otevřeného,

jež ospalé vlasy rukou jak závoj si rozhodí,

já zřel jsem v nich v opojení.

*