05 báseň: Za kopce modré - 1954
Báseň – Němec 1954.
Za kopce modré klesnulo slunce,
klesnuvši, k spánku zve letní den.
V dálce sic ještě blýskavě svítá,
v údolu však již dříme sen.
A dalná zář též slábne víc a víc
a lesků světlá hasne zvolna líc.
Sen šedý z dolin vzhůru stoupá,
mlhavý závoj noci souká,
v klidu aby zem mohla spát.
I rušný den po spánku zatoužil,
pomalu pozhášel světla domů
a bujný tep žití svého uložil
ve ztemnělé koruny stromů.
Strnulo tvorstvo v modlitbě svaté,
pokorné, tajeným dýchá dechem,
jako by samotné božství zřelo,
mystickým zaznívá echem.
Jen z polí v dálku temnou jdoucích
zpěv cvrčků nocí hlasně zní
a k němu jenom v listech zašumění,
či ptáčete vzdech se připojí!
*